V tento den, po necelých dvou letech, odvolala Rada České televize ze své funkce generálního ředitele Jiřího Balvína. Hlavním důvodem bylo jeho chybné jednání při řešení manažerských úkolů.
Za Balvínovým vyhazovem stojí kauza, při které údajně tajně sledoval své zaměstnance pomocí kamer, čímž porušil zákon. Rada se tehdy odvolala na posudek Úřadu pro ochranu údajů.
,,Neprůhlednost hospodaření, zásahy do vysílacího schématu, které z pohledu rady omezovaly možnost plnění veřejné služby, a další neprůhledné kroky v oblasti personalistiky,“ shnrul důvody odvolání Jan Mrzena, tehdejší předseda Rady České televize.
O odvolání se hlasovalo nadvakrát
Samotný Balvín se tehdy proti rozhodnutí rady poměrně rázně ohradil. Pronesl, že důvody svého odvolání považuje za směšné a nepřijatelné. Dále dodal, že v řízení televize nechyboval, naopak usiloval o restrukturalizaci, které se však nelíbila všem zaměstnancům.
Kritika na práci Jiřího Balvína se snesla také z úst tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny a nynějšího ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Balvín jeho kroky poté označil za politický nátlak.
O Balvínově odvolání se hlasovalo celkem dvakrát. Při prvním hlasování 18. listopadu chyběl jeden hlas k jeho nahrazení. Týden nato rozhodla rada České televize o jeho definitivním konci v ředitelském křesle. Na jeho místo prozatím dosadila dosavadního ekonomického ředitele Petra Klimeše.
Později se stal Balvín ředitelem hudební televize Óčko. V této pozici působil až do března 2012. V televizi zůstal i nadále, když začal pracovat jako manažer speciálních projektů.
Do Rady ČT se nedostal
Své letité zkušenosti ve světě médií využil při kampani na prezidentské volby 2013. Tehdy radil Miloši Zemanovi s vystupováním v médiích. Později se o něm mluvilo, jako o možném prezidentském kancléři.
V tom samém roce se díky nabídce Jiřího Rusnoka, tehdejšího předsedy vlády, stal ministrem kultury. Pomyslný ‘‘kruh‘‘ Balvínovi kariéry se uzavřel v březnu 2017. Tehdy se rozhodl kandidovat do Rady České televize, ovšem neuspěl.